Jana Klenorová

Uvaříš mi kafe? Dobrý kafe?

17. 05. 2018 16:42:34
Tak jsem se zvedla a zalila ty dva hrnečky. „Tady máš to kafe, Ty Srdcovko!“ skoro jsem se ušklíbla...

„Uvaříš mi kafe? Dobrý kafe?“ Dívala se na mě očima, ve kterejch byla ze všeho nejvíc vidět prázdnota.

Rozpovídala se sama. „Spadla jsem. Jen jsem si rozbila koleno, ale v tu chvíli se mi zhroutil svět.“ Vytáhla si kapesník. „Všechno jakoby se mi to vrátilo... Jak jsem tenkrát spadla na ledě, bylo to podobný. Už jsem nedokázala vstát a vlastně mám pocit, že jsem nevstala do dneška.“ V tu chvíli jsem jí položila ruku na koleno. Na to rozbitý koleno. „Víš, jak to s tou prací mám. Ať zkouším cokoliv, prostě to není srdcovka.“ Koukala jsem na ní pohledem, do kterého jsem se snažila nacpat maximum pochopení. „Nebyla to Tvoje svobodná volba...“ Zamračila se. „Byla. Mohla jsem tehdy jít na tu operaci a pokračovat dál. Ale bála jsem se. Bála jsem se a nechtělo se mi. A teď toho lituju. Nic už nebude tolik o mě jako bruslení.“ Bylo to s ní pořád dokola a mě pomalu docházela trpělivost. Pořád stejný. Nebyla schopná být nikde spokojená. Ta její zatracená potřeba jít ve všem až na dřeň jí ničila a mě už vážně nebavilo to pořád poslouchat.

Zvedla jsem se a zalila ty dva hrnečky. „Tady máš to kafe, Ty srdcovko!“ skoro jsem se ušklíbla.

***

O hledání dřeně ale víme svý. Není to tak dlouho, co jsem tvrdila, že jí chci vidět za každou cenu, nejlíp ve všem i s tou bolestí. Odvážná jsem byla? Možná. Ale spíš jsem prostě byla jenom blbá. Teď o ni tolik nestojím, aspoň ne za každou cenu. Je důležitý chránit svojí duši. Povrchnost má taky něco do sebe a „Není důležitý pochopit svět, tím spíš, pokud nepochopíš sama sebe.“ Řekla jsem jí. Jo, zase jsem se snažila bejt chytrá. Co na tom, že mě to stejně dožene.

***

Týden na to jsem jí zahlídla skrz výlohu v kavárně. Zrovna tam někomu něco vykládala a na tváři měla širokej úsměv. Dobře se na to koukalo. Chvíli mi trvalo, než mi došlo, že to, co má na sobě je vlastně zaměstnanecká uniforma.

‚Zahodila ego a šla za svým srdcem?‘ zeptaly se moje myšlenky ‚Nebo prostě nic jinýho nesehnala a potřebuje peníze‘ dodaly štiplavě vzápětí. Čas ukáže...

Autor: Jana Klenorová | karma: 11.77 | přečteno: 618 ×
Poslední články autora